Co je komunitní energetika?
Komunitní energetika představuje přístup k výrobě a spotřebě energie, při kterém se místní komunity, obce nebo sdružení občanů stávají aktivními účastníky energetického trhu. Její podstatou je decentralizovaná výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, její sdílení a společná správa.
Konkrétně může jít o společné vlastnictví a provozování solárních elektráren, větrných turbín, malých vodních elektráren nebo bioplynových stanic. Výroba elektřiny probíhá co nejblíže místu její spotřeby, což snižuje ztráty v přenosové soustavě a zvyšuje energetickou soběstačnost regionu.
Proč je komunitní energetika důležitá pro české obce?
Energetická krize v letech 2021-2022 ukázala, jak zranitelné mohou být domácnosti a obce závislé na jediném dodavateli či zdroji energie. Komunitní energetika nabízí řešení několika problémů současně:
1. Energetická soběstačnost
Obce, které alespoň částečně pokrývají svou spotřebu z vlastních zdrojů, jsou méně závislé na výkyvech cen energií na globálních trzích. To jim umožňuje lépe plánovat rozpočty a investice.
2. Finanční přínosy
Úspory na nákladech za energie mohou být významné. Obce mohou ušetřené prostředky investovat do dalšího rozvoje. Navíc, přebytky vyrobené energie lze prodávat do sítě nebo sdílet s dalšími odběrnými místy v obci.
3. Snížení uhlíkové stopy
Výroba energie z obnovitelných zdrojů přímo v místě spotřeby snižuje emise skleníkových plynů. Obce mohou lépe plnit své klimatické cíle a přispívat k udržitelnému rozvoji.
4. Posílení místní ekonomiky
Komunitní energetické projekty často využívají místní zdroje a pracovní sílu. Peníze za energie tak zůstávají v regionu místo toho, aby odcházely k velkým nadnárodním dodavatelům.
Legislativní rámec pro komunitní energetiku v ČR
Evropská unie podporuje rozvoj komunitní energetiky zejména prostřednictvím směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED II) a směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. Tyto směrnice zavádějí koncepty "občanských energetických společenství" a "společenství pro obnovitelné zdroje".
V České republice je implementace těchto směrnic postupná. Aktuálně připravovaná novela energetického zákona by měla vytvořit podmínky pro:
- Zakládání energetických společenství jako právnických osob
- Sdílení lokálně vyrobené elektřiny mezi členy komunity
- Provozování lokálních distribučních soustav
- Daňové a regulatorní zvýhodnění komunitních projektů
Předpokládá se, že právní rámec pro komunitní energetiku bude v ČR plně funkční od roku 2024.
Formy komunitních energetických projektů
Komunitní energetika může mít různé podoby, od jednodušších po komplexnější řešení:
1. Obecní fotovoltaické elektrárny
Obec instaluje solární panely na střechy veřejných budov (školy, úřady, sportovní haly) a využívá vyrobenou elektřinu pro vlastní spotřebu. Přebytky mohou být v budoucnu sdíleny s občany nebo prodávány do sítě.
2. Energetická družstva
Občané, obce a místní podnikatelé mohou založit družstvo, které investuje do obnovitelných zdrojů energie. Členové družstva pak mají nárok na podíl z vyrobené energie nebo na finanční výnosy.
3. Virtuální elektrárny
Propojení více menších zdrojů energie (solární panely na různých budovách, malé větrné turbíny, bioplynové stanice) do jednoho virtuálního celku, který je efektivněji řízen a optimalizován.
4. Lokální distribuční sítě s akumulací
Nejpokročilejší forma zahrnuje vlastní lokální síť s bateriemi pro ukládání přebytků energie, která může v některých případech fungovat i v ostrovním režimu (nezávisle na vnější síti).
Případové studie z ČR
Přestože komplexní komunitní energetika je v ČR teprve v počátcích, existují již příklady dobré praxe:
Obec Kněžice: Energeticky soběstačná obec
Kněžice v okrese Nymburk jsou průkopníkem v oblasti energetické soběstačnosti. Obec provozuje bioplynovou stanici a kotelnu na biomasu, které dodávají teplo pro většinu domácností v obci. Bioplynová stanice zároveň vyrábí elektřinu, kterou obec prodává do sítě. Obec zpracovává vlastní bioodpad i odpad z okolních obcí, čímž získává další příjmy a řeší nakládání s odpady.
Mikroregion Horňácko: Sdílení energie mezi obcemi
Několik obcí v mikroregionu Horňácko na jihovýchodní Moravě společně plánuje výstavbu fotovoltaických elektráren a malé větrné farmy. Cílem je sdílení vyrobené energie mezi obcemi, což umožní efektivnější využití zdrojů a snížení nákladů na energie pro všechny zúčastněné obce.
Brno: Solární elektrárny se zapojením občanů
Město Brno připravuje projekt, který umožní občanům investovat do solárních elektráren na střechách městských budov. Investoři budou mít nárok na podíl z výnosů nebo na slevu na elektřině.
Praktické kroky k realizaci komunitního energetického projektu
Pro obce, které uvažují o rozvoji komunitní energetiky, doporučujeme následující postup:
1. Analýza potenciálu a potřeb
Prvním krokem je zmapování energetických potřeb obce a potenciálu pro využití obnovitelných zdrojů:
- Jaká je současná spotřeba energie v obci (elektřina, teplo)?
- Jaké střechy jsou vhodné pro solární panely?
- Existuje potenciál pro větrnou energii nebo malou vodní elektrárnu?
- Je v okolí dostatek biomasy pro bioplynovou stanici?
2. Zapojení občanů a místních podnikatelů
Úspěšný komunitní projekt vyžaduje podporu obyvatel:
- Informační kampaň o přínosech komunitní energetiky
- Veřejná setkání a workshopy
- Průzkum zájmu o participaci na projektu
3. Volba vhodného modelu
Na základě analýzy a zpětné vazby od občanů lze zvolit nejvhodnější model:
- Čistě obecní projekt
- Obecní projekt s možností investice pro občany
- Družstevní model
- Partnerství s energetickou společností
4. Získání financování
Pro financování lze využít kombinaci zdrojů:
- Vlastní rozpočet obce
- Dotace (Modernizační fond, Národní plán obnovy, Fond spravedlivé transformace)
- Investice od občanů a místních podnikatelů
- Bankovní úvěry se zvýhodněnými podmínkami pro zelené projekty
5. Realizace a provoz
Po zajištění financování následuje:
- Výběr dodavatelů technologií
- Získání potřebných povolení
- Instalace a uvedení do provozu
- Nastavení systému správy a údržby
Výzvy a potenciální překážky
1. Regulatorní překážky
Stávající legislativa zatím plně nepodporuje sdílení energie mezi různými odběrnými místy. S implementací evropských směrnic by se situace měla zlepšit, ale je třeba sledovat legislativní vývoj.
2. Finanční náročnost
Počáteční investice do obnovitelných zdrojů může být značná, zejména pro menší obce. Je důležité dobře nastavit financování a využít dostupné dotační programy.
3. Technické výzvy
Integrace obnovitelných zdrojů do stávající sítě může vyžadovat modernizaci infrastruktury. Proměnlivost výroby ze solárních a větrných zdrojů představuje výzvu pro stabilitu sítě, kterou lze řešit akumulací energie.
4. Organizační aspekty
Správa komunitního energetického projektu vyžaduje odborné znalosti a kapacity, které menší obce nemusí mít. Řešením může být meziobeční spolupráce nebo partnerství s externími odborníky.
Závěr: Budoucnost patří komunitní energetice
Komunitní energetika představuje pro české obce příležitost, jak zvýšit energetickou soběstačnost, snížit náklady na energie a přispět k ochraně klimatu. Přestože její rozvoj v ČR teprve začíná, zkušenosti ze zahraničí i první české projekty ukazují, že jde o perspektivní směr.
S postupující implementací evropské legislativy a rostoucí podporou z národních i evropských zdrojů lze očekávat, že v příštích letech uvidíme výrazný nárůst komunitních energetických projektů. Obce, které začnou s přípravou již nyní, získají konkurenční výhodu a budou lépe připraveny na budoucí vývoj energetického trhu.
Ať už jde o malou vesnici nebo větší město, komunitní energetika nabízí cestu k větší nezávislosti, udržitelnosti a odolnosti vůči energetickým krizím. První krok může být jednoduchý - zmapování potenciálu, informování občanů a vytvoření strategického plánu energetického rozvoje obce.